Jdi na obsah Jdi na menu
 


BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

                 20201102_181913-collage.jpg20200926_111138-collage.jpg

 

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

 

MILÍ ČTENÁŘI A PŘÍZNIVCI BYLINEK

DOUFÁM, ŽE ZDE NALEZNETE INSPIRACI CO PĚSTOVAT NA KOUSKU ZAHRÁDKY.

VŠE O ČEM PÍŠI, PĚSTUJI.

 

Jen je mi líto, že nemůžu poskytnout bližší informace o využití. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 zakazuje sdělovat neschválené zdravotní tvrzení o bylinách.  

 

 ~~~~~~~~~~~~~~~ B Y L I N K O V Á Z A H R Á D K A ~~~~~~~~~~~~~~~

BAZALKA   lat. Ocimum basilicum. 

Bazalka je jednoletá rostlina vysoká 20-40 cm a pochází z Indie a Egypta, pěstuje se již od starověku. Do Evropy se dostala v 16. století. Kvete v červnu až září a má bílé květy

Bazalka potřebuje dostatek světla a tepla. S výsevem začínám v březnu až v dubnu do skleníku. Zhruba do 3 týdnů vyroste. Když má tři až čtyři lístky, rozsadím jí do květináčů. Na záhony ji přesazuji až začátkem června. Zaštipuji květy, aby se rozvětvila. 

Bazalku sklízím podle potřeby po celou její vegetační dobu. Teplota při sušení bazalky by neměla být vyšší než 35 °C. Po té ji rozdrtím na drobné kousky a skladuji v dobře uzavřené nádobě.

Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření. Pěstují se formy s listy zelené a červené barvy. Odlišné je také aroma - od typické vůně bazalky po skořicovou a citrónovou. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátů z čerstvé zeleniny. Můžeme ji přidat k dušenému masu, do omáček i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění. Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jejichž součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.), a vyrábí se z ní omáčka pesto.

~~~~~~~~~~Hela.ry~~~~~~~~~

BOBKOVÝ LIST  -  VAVŘÍN

Bobkový list je vždy zelený, pochází z Malé Asie, Íránu a Sýrie. Roste podél celého pobřeží Středozemního moře kde dorůstá výšky 2 až 8 m a dožívá se věku více než 300 let. 

Už ve starověku považovali vavřín za posvátný strom boha světla a mecenáše umění Apolla. Tradovalo se, že strom inspiruje umělce a básníky. Jistě si vybavíte antické sochy, které mají typické vavřínové věnce na hlavě.

Vavřín totiž v našich klimatických podmínkách není zimuvzdorný, snese minimální teploty asi jen kolem –5 C. V roce 2015 jsem ho zakoupila v zahradnictví. První 2 roky vegetoval v květináči doma. Poté byl zasazen na chráněné místo ke skleníku. Na podzim použiji k ochraně bílou netkanou fólií do které ho zabalím. Prozatím zimu vždy bez úhony přežil.

Jsem diabetik a tak bobkový list hodně využívám. Jak se píše, dokáže snižovat hladinu krevního cukru.

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

DOBROMYSL

nebo-li oregáno

Dobromysl obecná je rostlina čeledi hluchavkovité. Pochází ze Středomoří, již od antiky se rozšířily do Evropy. Nachází se i v Malé Asii, na Kavkaze, Himalájích i jižní Číně. U nás roste v křovinách, lesích a na pasekách.

Semena vysévám na jaře do skleníku. Vysévat lze i na záhon. Klíčení je zdlouhavé.

Kvete v červenci a srpnu, kdy jí sklízím. Nať odřezávám zhruba 5 cm nad zemí. Suším v bedničkách v tenké vrstvě. Po usušení jí zbavím hrubých stonků a mírně podrtím.

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

ESTRAGON        lat. Artemisia dracunculus. 

Pelyněk estragon má svůj původ ve střední a jihozápadní Asii, je proto častou součástí pokrmů v kuchyni Turků. Listy estragonu mají jemnou hořkosladkou kořeněnou chuť. Používá se k aromatizování vinných nebo ovocných octů, bylinkových másel, do nádivek, drůbeže, k pečeným a dušeným masům, do omáček, při nakládání zeleniny, k přípravě estragonové hořčice, při nakládání okurek, do čínských a francouzských pokrmů, k rýži a vařeným rybám, do salátů, polévek a marinád. Jako koření se používají čerstvé i sušené listy, často spolu se stonky. Pokrmům dodává pikantně trpkou příchuť. 

ESTRAGON prozatím na mé zahrádce chybí.

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~ 

KOPR.    lat. Anethum graveolens 

Kopr vonný je jedna z aromatických bylin, která má dlouholetou tradici u nás i ve světě. Pěstoval se v Evropě již ve 3. století n. l. Kopr je původem z Asie. Divoce roste po celé jižní Evropě.

Kopr vysévám do skleníku od konce dubna do září.Využívám ho hlavně v čerstvém stavu při zavařování okurek. Ale dá se i sušit.

Koprová nať je velmi vhodná do okurkového salátu, lze ji přidat i do hlávkového, rajčatového a bramborového salátu. Dává se do tvarohových pomazánek, do omáček a polévek. Kopr se někde přidává do kysaného zelí nebo salátu z kysaného zelí. Celé rostliny kopru se přidávají k nakládané zelenině (okurkám, cibulkám), koprová nať se přidává do bylinkového octa a do bylinkového másla. Používá se i do vaječných jídel, je vhodný i k rybám a k masům dušeným na bylinkové směsi. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

LIBEČEK            

Pochází ze Středomoří. Používal se jako afrodiziakum a lapač pachů. Dnes je oblíbený hlavně ve Francii a Německu.

Prvním rokem jsem na jaře vysela semena 1 cm hluboko a ze vzešlých sazenic si čtyři ponechala. Když rostliny povyrostly asi do výšky 10 cm, byly přesazeny na stálé stanoviště. V literatuře se píše žej jeto mohutná, až 2 m vysoká rostlina. Mě v roce 2020 dosahoval 110-140 cm. Daří se mu v běžné zahradní půdě. Z jara ho pohnojím kompostem.

Hodně ho využívám v kuchyni jak čerstvý tak i sušený. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

MMAJORÁNKA  lat. Origanum majorana, syn. Majorana hortensis

Majoránka byla dříve ve starém Řecku a Egyptě známá spíš jako okrasná a léčivá bylinka než jako koření. Dnes je to koření, bez kterého by se neobešla řada jídel a co potom zabijačka. Je to jednoletá i víceletá bylina, původem ze severní Afriky, přední Asie a jižní Evropy, kde jí také dodnes najdeme nejvíce. U nás se pěstuje ve velkém na jižní Moravě, na Strakonicku a také u sousedů na jižním Slovensku. 

Majoránce se daří v teplé, dobře vyhnojené zahradní půdě na slunném místě, které je chráněno před větrem. Má ráda přiměřenou zálivku, ne přemokření. Koncem dubna vyseji mělce majoránku do skleníku. Na stanoviště jí přesadím po zmrzlých. Je krapet choulostivější. Jakmile se objeví první květy začne čas zběru. Odřežu nať nad zdřevnatělou částí. Celou nať i s poupaty a květy sbírám 2-3× od července do srpna. Na podzim trs majoránky zasadím do květináče a dám do ložnice kde není takové teplo, na parapet. 

Majoránka je bylinka s jemně kořennou, sladší vůní i chutí. Jako koření se používá majoránka drhnutá, což je směs listů a květů. Používá se k dochucení polévek, masových pokrmů, luštěnin, jater, uzenin, paštik a samozřejmě bramboráků. Vhodná je také v kombinaci s česnekem.  

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

MATEŘÍDOUŠKA

Mateřídouška a její léčivé účinky jsou známy již odpradávna, kdy se doporučovala jako koření i jako léčivá bylinka k masu a rybám na posílení žaludku. Roste hlavně v Evropě, v severní a střední Africe a v Americe.

V dubnu 2018 jsem jí vysela na povrch půdy a semínka lehce zatlačila. Když sazeničky byly dostatečně velké, byly přesazený na skalku. Dobře snáší sucho. Na podzim dělením trsy. 

Kvetoucí nať mateřídoušky se sklízí od června do srpna. Sbírají se jen vzpřímené rostliny a suší na vzdušném a stinném místě. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

MEDUŇKA

Meduňka lékařská a její léčivé účinky jsou známy již odpradávna. Tuto aromatiickou bylinku, vonící po citrónech, znali již staří Řekové a Římané. Meduňka, která je původem ze Středomoří, se často pěstuje i v našich zahradách. 

Meduňka se dá množit semenem, dělením starých trsů nebo odnožemi.

Semena vysévám v dubnu do skleníku asi 2 cm hluboko. Klíčí přibližně po 25 dnech. Když rostlinky vzejdou, protrhám je. Po dosažení10 cm, je přesadím na záhon. Vyžaduje dostatečnou zálivku. 

Listy s natí sbírám těsně před rozkvětem. Je zapotřebí jí sušit rychle, jinak se znehodnotí hnědnutím. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

PAŽITKA     lat. Allium schoenoprasum L. 

Pažitka obsahuje hodně vitaminů a minerálů. V kuchyni je to pravý zázrak, dokáže totiž nahradit sůl (výrazně ji tedy oceníme při předepsané neslané dietě) a má i cibulové aroma, které povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Ochutit jí můžeme ryby, polévky nebo omáčky, pomazánky.

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

ROZMARÝN           lat. Rosmarinus officinalis L. 

Rozmarýn dodá neotřelou chuť salátům, nádivkám, sýrovým pokrmům nebo těstovinám. Přidává se do polévek, k zelenině, k rybám, do karbanátků, zapečených brambor a omáček i polévek. Rozmarýn je výborný k úpravě skopového, vepřového masa a divočiny. Můžete s ním dochutit dokonce i zmrzlinu. Z rozmarýnu se vyrábí i hořké likéry. Skvělou chuť dodá oleji a octu. Rozmarýnu se nesmí používat mnoho, protože vůně a chuť je velmi intenzivní. Hodí se také do bylinkového másla. Rozmarýn je důležitou součástí provensálského koření, což je směs bylinek, která obvykle obsahuje také tymián, bazalku a někdy i majoránku, dobromysl nebo saturejku. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

SATUREJKA HORSKÁ   lat. Satureja hortensis 

Saturejka je koření, ale i známá léčivá rostlina. Pochází z oblastí kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. Ve střední Evropě se pěstovala již v 9. století a bývala nedílnou součástí staročeské kuchyně. Saturejka a její léčivé účinky jsou také využívány již odpradávna.

Na rozdíl od jednoleté saturejky zahradní je horská trvalkou.Vytváří keříky vysoké 20 – 40 cm, hustě větvené a v létě vykvétá světle bělorůžovými květy. Její květy jsou podobné květům mateřídoušky.Vysévám koncem března do skleníku. Semena přitlačím a nezasypávám zeminou. Klíčí přibližně 10 dnů. V druhé polovině května sazeničky přesadím na záhon. Sklízím těsně před rozkvětem, od července do září. 

Saturejka společně s libeček patří mezi mé nejoblíbenější v kuchyni. Ať v čerstvém či sušeném stavu.Ve skleníku mám jeden trs saturejky od roku 2012. Občas ho rozdělím, pravidelně vystřihují a v pohodě vydrží přes zimu i když se mu nevěnuji.

Jako koření se používá nať v čerstvé i sušené podobě. Je neodmyslitelnou součástí různých kořenících směsí, jako jsou čubrica nebo provensálské koření. Je typická pro balkánskou kuchyni. Výborně se hodí nejen k přípravě steaků, grilovaného masa, ryb a divočiny, ale i k dochucení pokrmů z luštěnin.  

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

TYMIÁN.                       lat. Thymus vulgaris         

Krásné voní a prospívá lidskému zdraví.

V dubnu ho vyseji do skleníku jen na povrch zeminy a lehce přitlačím, protože potřebují ke klíčení světlo. Asi za měsíc se objeví rostlinky.Může se sít i do volné půdy. Předpěstované sazeničky přesadím v květnu na záhon. Tymián lze také množit dělěním starých trsů. Rostlinky zalévám jen mírně když je sucho a nepřihnojuji.Pravidelně ho stříhám aby nezdřevnatěl. Dorůstá do 30 cm. Tymián je mrazuvzdorná trvalka, přesto na zimu ho seříznu a přikryji chvojím.Nať tymiánu sklízím těsně před květem. Pokud suším v sušičce, teplota by neměla přesáhnot 40 stupňů. 

Bez tohoto koření se neobejde francouzská kuchyně. Nechybí ve směsích, hlavně provensálském koření. V Anglii se používá do cukrovinek, salátů, u nás do polévek, omáček, octů, olejů, pokrmů z ryb a tučných mas, při přípravě nádivek, dušených jídel.

Z tymiánu a mateřídoušky se připravuje čaj, požívaný při chorobách horních cest dýchacích, desinfikuje sliznice a uvolní hleny. Má antiseptické účinky, zbaví křečí. 

~~~~~~~~~~~~~ Hela.ry~~~~~~~~~~~~~

 

Zdroj : Helena Shejbalová. Časopis Zahrádkář. Herbarium.

 

 

 

 

Zdroj : Helena Shejbalová.          Časopis Zahrádkář.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář